K historii operačního systému Android jsme si toho řekli již dost. Dnes se podíváme na jeho složení. Vytvoření operačního systému není nic jednoduchého, proto není divu, že i daný vývoj trval několik let. Co je vlastně v systému obsaženo, aby mohlo fungovat tak, jak funguje?
Ve svých mobilech máme přepracovaný operační systém Linux
Android se skládá z jádra, který je na bázi toho linuxového. V době před vydáním Androidu 4.0 IceCreamSandwich se používala verze 2.6, na dalších aktualizacích se však setkáváme s linuxovým jádrem ve verzi 3.x.
V 1.díle našeho článku jsme se podívali do historie systému Android a představili si první smartphone s Androidem.
Veškeré verze jádra obsahují knihovny, middleware, API sepsané v programovacím jazyku C a aplikační software běžící na aplikačním frameworku. Zároveň je zajištěná plná kompatibilita s programátorským jazykem Java založeným na knihovně ApacheHarmony. Hlavní hardwarovou platformou pro Android je architektura zvaná ARM. Jedná se o nejrozšířenější 32-bitovou architekturu. 
Android má svou architekturu rozdělenou na pět klíčových vrstev
Linuxové jádro
Architektura Androidu by se dala rozdělit celkem do pěti vrstev. Nejnižší vrstvou zůstává jádro operačního systému, které bylo postaveno na Linuxu ve verzi 2.6 (nyní 3.x). Mezi vlastnostmi nalezneme například podporu správy paměti, sítí, procesů, nebo zabudované ovladače. V systému však nenalezneme podporu grafického rozhraní X Window Systém a plnou sadu GNU Knihoven. Důvodem je snadná přenositelnost a sestavení systému na různých zařízeních. Díky tomu vývojáři sáhli právě po jádru Linux. 
Knihovny a Android runtime
Po jádru jsou další vrstvou knihovny sepsané v programovacím jazyku C, nebo v kódu C++. Mezi ně lze zařadit Media Libraries s podporou přehrávání video a audio formátů, LibWebCore s podporou užívání webového prohlížeče, nebo OpenGL pro vykreslování 3D grafiky. Následuje vrstva Android Runtime s virtuálním nástrojem Dalvik, který využívá vlastností linuxového jádra.
Framework aplikací a samotné aplikace
Předposlední vrstvou je Application Framework, která je nejdůležitější pro vývojáře. Díky ní získávají přístup k obsáhlému množství služeb, které se mohou využít v aplikacích. Poslední vrstvou jsou pak samotné aplikace jako je kalendář, webový prohlížeč a program na komunikaci přes SMS zprávy. 
Nízké náklady, spousta inovací a přizpůsobení pro mobilní zařízení
Vývoj je řízen konsorciem Open HandsetAlliance – zahrnuje společnosti vyrábějící mobilní telefony, čipy, či aplikace jako Google, HTC, Intel, LG, Motorola, NVIDIA, Samsung a další. Zde je cílem progresivní vývoj mobilních technologií. Znamená to, že chtějí dosáhnout nižších nákladů ve vývoji a případné distribuce, zároveň je hlavním cílem inovativní prostředí. Při vývoji je brán ohled na omezení, která jsou součástí mobilních zařízení. K nim můžeme zařadit výdrž baterie, menší výkonnost systému a málo operační paměti. Android je vhodně přizpůsobován a navrhován tak, aby mohl být součástí různého hardwaru. Nezáleží pak na typu chipsetu, či velikosti a rozlišení dané obrazovky. I proto se dá přizpůsobit i na jiné zařízení než jsou telefony nebo tablety.
Andy Rubin – spoluzakladatel Androidu a klíčová osoba při vývoji
Andrew Rubin, neboli Andy Rubin se narodil v roce 1963 a za svou kariéru je považován za významnou osobnost několika společností. Stal se průkopníkem v oblasti technologií, dále je spoluzakladatelem a generálním ředitelem v jedné osobě u společností Android a Danger. Působil i jako viceprezident v oddělení Mobile u společnosti Google, kde podle všeho dohlížel na vývoj operačního systému Android. Nyní pracuje na projektech v Googlu jako vedoucí divize Google Chrome.
- 1977 – 1981 – studoval na Horace Greeley High School v New Yorku
- 1981 – 1986 – studoval na Utica College v New Yorku se zaměřením na počítačovou vědu
- 1986 – 1989 – součástí společnosti Carl Zeiss AG, kde působil jako inženýr
- 1989 – 1992 – výrobní inženýr ve společnosti Apple
- 1992 – 1995 – inženýr v General Magic, tedy v dceřiné společnosti Applu, kde se podílel na vývoji Magic Cap, operačního systému a rozhraní pro mobilní zařízení
- 1995 – 1999 – inženýr v MSN TV, když vývoj Magic Cap selhal, připojil se k Artemis Research
- 1999 – 2003 – stal se spoluzakladatelem společnosti Danger spolu s Mattem Hershensonem a Joe Brittem, v roce 2008 byla odkoupena Microsoftem
- 2003 – 2005 – spoluzakladatelem společnosti Android
- 2005 – současnost – viceprezident divize Android a nyní vedoucí divize Google Chrome
Za svou kariéru získal celkem 17 patentů včetně jejich aktualizací pro své společnosti.
- 2000 – Nástroje a metody pro ověření portálu zařízení – Danger
- 2000 – Metoda pro konfiguraci a ověřování nově dodaného portálu zařízení – Danger
- 2000 – Systém portálu pro převod požadovaných údajů do bytového formátu – Danger
- 2007, 2011 – Elektronické zařízení s kloubovým mechanismem – Google
- 2008, 2x 2011 – Aktivace aplikace založená na údajích z akcelerometru – Google
- 2008 – Poskytování digitálního obsahu na základě očekávaného chování uživatelů – Google
- 2010, 2011 – Bezdrátová komunikace s dokem – Google
- 2011 – Dva patenty týkající se odhadu zbývajícího času k využití mobilního zařízení – Google
- 2011, 3x 2012 – Mobilní zařízení na bázi šířky pásma – Google
Co vás čeká a nemine v dalším díle
Ve třetím díle si blíže představíme druhou klíčovou osobu, tedy Riche Minera. Dále se podíváme na tabulku, která bude sestavená z prvních verzí operačního systému Android. Přiblížíme si verze 1.0 (od 1.5 označována jako Cupcake) až 2.3.7 (Gingerbread). Zajímavou vsuvku bude tvořit Android, který se dostal i na jiná zařízení.
