Google nám usnadňuje život. Díky němu máme snadnější správu e-mailů, vytváříme dokumenty, používáme mapy a třeba taky komunikujeme. Jenže mít všechno pod jednou střechou má i svoje nevýhody.
Vědí toho hodně
Váš Google účet je totiž branou k hromadě věcí. Docs, Google+, váš Android, Google Play, Gmail (kontakty, pošta, kalendář), osobní mapy, Latitude, donedávna Google Reader, Adwords, Blogger, Picasa, YouTube a mohli bychom pokračovat dál. Spolu s tím jsou k němu navázány služby třetích stran, ke kterým pomocí Google účtu přistupujete – různé menší sociální sítě, online nástroje a podobně. Zkrátka a dobře, za jménem a heslem se toho skrývá mnohem ví, než jen fotky z dovolené. A když vidíme tlak na centralizaci spousty služeb právě pod křídla Googlu, možná je čas začít se zamýšlet, jaké jsou její důsledky.
Jedna brána otevřena
Tak zaprvé, pokud přijdete o svůj Google účet, máte sakra problém. Pokud jste podobně jako někteří s důvěrou zmigrovali všechno pod křídla Larryho Page a Sergeje Brina, právě jste ztratili přístup ke svým souborům v cloudu, dokumentům, kontaktům, poště, sociální síti, fotkám, blogům, videím. A probourat se do Google účtu nemusí být vůbec tak těžké, jak to může vypadat.
První věcí je, že řada uživatelů stále používá slovníková hesla. Prolomení hesel, která zjednodušeně řečeno „dávají smysl“, tedy jsou to reálná slova, je jen otázkou času. Pokud takové máte a někdo s dostatečným výkonem vám bude chtít účet sebrat, pravděpodobně se mu to povede. Ale i když si nastavíte heslo které bude jen náhodnou kombinací (či šifrou) znaků sestávající se ze seskupení čísel, různě velkých písmen a speciálních znaků, nemusíte mít vyhráno. Čím dál častěji se mluví o takzvaném sociálním hackingu.
Google sice vyžaduje při ztrátě hesla zadání e-mailu propojeného s účtem, jenže právě tahle záložní schránka bývá založena někde, kde to tak bezpečné není – typicky v našich končinách třeba na Seznam.cz. A pokud se například tam snažíte resetovat heslo k nějakému účtu, stačí odpovědět na zadanou kontrolní otázku a uvést e-mail (jakýkoli), kam chcete nové přístupové údaje poslat. A právě tady je hlavní kámen úrazu, který vyvstal s masivnějších rozmachem sociálních sítí. Jako kontrolní otázku si totiž často vybíráme něco banálního, a co hůř, dohledatelného. Nebo je snad přijímení vaší matky za svobodna neprůstřelné? Jméno vašeho psa? Pokud se s ním chlubíte na Facebooku (nebo ještě lépe – veřejně na Twitteru či Instagramu), nebude pro potenciálního škůdce velký problém odpověď potřebnou k ovládnutí účtu získat.
Jak z toho ven? Problém se sekundárními branami do Google účtu asi jen tak nevyřešíte, ale něco pro bezpečnost udělat můžete – zapnout takzvané dvoufázové ověření, které je dobrou obranou proti všem výše zmíněným praktikám. Jde o to, že vás při přihlášení z neznámého zařízení Google vyzve k zadání SMS kódu, který vygenerujete aplikací ve svém telefonu. Bez mobilu (či některého z náhradních, záložních kódů pro případ ztráty telefonu) nemá potenciální škůdce šanci. Podobná opatření jdou zapnout například na Twitter či Facebook. Přidává to na jistotě. A pokud jste veřejně více exponovaná osoba, stává se podobná obrana téměř nutností – „hacknuté“ účty politiků tomuhle přístupu dávají za pravdu.
Paranoia
Pak je tu samozřejmě to, že svěřujete spoustu svých dat jedné společnosti. Vlastně jí tak poskytujete více či méně přesnou kopii vašeho života. Google je schopen sestavit profil člověka poměrně přesně a toho využívá při cílení reklamy. Google ví s kým si píšete, co si píšete, kde se pohybujete, co posloucháte, co si zapisujete do poznámek a mnoho dalšího. Nasbíraných dat využívá k cílení reklamy. Je jen na vás, jestli mu to uvěříte. Kolem a kolem může mít řada lidí ke společnosti, která tímto způsobem schraňuje informace o obrovském množství lidí, nedůvěru a mnozí raději volí cestu méně pohodlné decentralizace. Poštu jinde, mobil jinde, jinou sociální síť. A že jsou vaše data u Googlu úplně v bezpečí? Zas tak skvělé to nebude, doporučuji v této souvislosti zajímavý článek (link) Michala Rybky, který řeší právě tuhle problematiku.
Váš Google účet dost možná monitorují tajné služby. A třeba přijde den, kdy se přiblížíme realitě filmu Minority Report – přijdou vás zatknout na základě vaší komunikace. Co když budete v mailech používat potenciálně nebezpečná slova, která si na blacklist napíše NSA? Už dnes kolují informace, že pokud někam napíšete (byť satirickou) větičku o zabití Obamy, můžete mít problém. Google zkrátka nabízí doslova moře dat, která jsou navíc uspořádána, naindexována a snadno propojovatelná. A jejich použití může být diskutabilní. Nebo už jste zapomněli na skrytý prográmek (link) v Androidu, který sledoval uživatele?
Je to jen o vaší důvěře, že Google s vašimi daty nic špatného neudělá.
Všechno má dvě strany
Tento článek rozhodně nemá vyznít jednoznačně negativně. Díky množství dat, která Google dává dohromady nám usnadňuje život. Zlepšuje služby, dává práci lidem a z utržených peněz podporuje řadu prospěšných projektů. A třeba taky odvádí hodně velké daně. Jen všechno má i odvrácenou stranu. A nad tou se zvláště v případě Googlu, který naše životy obklopuje čím dál víc, vyplatí občas zamyslet.
