Tento článek byl se svolením autorů převzat z internetových stránek věnujících se přístupnosti Androida pro zrakově postižené – blindandroid.cz. Děkujeme.

V dnešním článku bych se s vámi rád podělil o první dojmy s používání nového Androidu 4.0 Ice Cream Sandwich, který běží v poslední generaci telefonu od Googlu. Konkrétně se jedná o současnou vlajkovou loď společnosti Samsung, kterou je přístroj Galaxy Nexus.

Nebudu se zde podrobně rozepisovat o technických parametrech, neboť tento text se bude věnovat zejména novému prostředí systému z pohledu nevidomého uživatele.

Připomenu snad jen něco z hardwarové výbavy, protože ta je kromě fotoaparátu nadstandardní. Procesor tepe na frekvenci 1,2 GHZ a zdatně mu sekunduje 1 GB operační paměti.

Na první pohled musí být každému jasné, že telefon nebude žádné ořezávátko a hravě si poradí s nejnovějšími 3D hrami nebo HD videem. Toto pro zrakově postižené uživatele příliš zajímavé pochopitelně není, ale tento výkon se zákonitě musí podepsat na odezvě hlasového výstupu a odečítače obrazovky.

Mohu s klidným svědomím prohlásit, že jestliže měl někdo pocit, že screen reader TalkBack v kombinaci s hlasem Iveta je dosti líným řešením, u takto vybaveného přístroje to rozhodně neplatí. Rychlost je naprosto perfektní, vše probíhá okamžitě a bez zbytečných zadrhávání.

Hlasový výstup i odečítač jsou na systémové prostředky poměrně náročné, takže v tomto případě sílu dvoujádrového procesoru a dostatek operační paměti naplno pocítíte.

Zpracování a design telefonu

Přístroj je dodáván v poměrně velké krabici, čemuž se vzhledem k jeho rozměrům nelze vůbec divit. Za všechno může 4,65“ HD displej, který je skutečně obrovský a vyplňuje celou přední stranu zařízení.

Jak již bylo napsáno v předchozím pojednání, Galaxy Nexus kromě tlačítek pro zapnutí/uzamknutí a kolébky pro ovládání hlasitosti, neobsahuje žádná další hardwarová ani senzorová tlačítka.

S těmi nový Android již jaksi nepočítá a vše je směřováno k tomu, aby byla využívána pouze ta integrovaná přímo do systému, která se nacházejí vždy u spodní hrany displeje. Jsou opatřena zvukovou a hmatovou odezvou, takže práce s nimi je příjemná.

V balení kromě samotného přístroje naleznete už jen nabíječku s oddělitelným USB kabelem, špuntová sluchátka a nezbytné manuály, které jsou v případě telefonu od Googlu opravdu obsáhlé. Kdo by v této cenové relaci očekával nějaké příslušenství navíc například v podobě kvalitního pouzdra, bude stejně jako já zklamán. Na vlastní kůži jsem si už vyzkoušel, že sehnat standardizované pouzdro na tento obří stroj není vůbec jednoduché. Originální příslušenství ještě není na trhu a všechny ostatní dostupné produkty jsou příliš malé, takže jsem zatím neuspěl.

Alespoň jsem si přes Ebay objednal ochrannou fólii na displej.

Zpracování je ovšem vzhledem k ceně opravdu na špičkové úrovni. Nikde nic nevrže a vše lícuje naprosto dokonale. Zadní kryt má speciální zdrsněnou úpravu, takže přístroj neklouže z ruky. Sedí na něm velmi pevně, ale zároveň je pohodlně snímatelný. Nadstandardní kapacita akumulátoru se projevila i na jeho velikosti a zabírá tak téměř celou plochu telefonu. Jeho provozní výdrž je ale fantastická. Po prvním zapnutí byla k dispozici zhruba polovina jeho kapacity a telefon vydržel v provozu jeden den a noc. Po opětovném kompletním nabití jsem se již dostal na dva a půl dne a stále ještě třetina baterie zbývá. Dle zkušeností uživatelů se prý výdrž po dalších nabíjecích cyklech ještě zvýší. U chytrých telefonů se jedná o hodnoty více než příznivé, nepočítám samozřejmě zařízení běžící na operačním systému Symbian.

Displej je chráněn tvrzeným sklem, které působí velice pevným dojmem.

Rozměry přístroje jsou 135,5 x 67,94 x 8,94mm a hmotnost se zastavila na příjemné hodnotě 135 g. Konstrukce je mírně prohnutá, což by mělo přispět k lepší ergonomii přístroje. Galaxy Nexus je nejširší ve své spodní části a směrem nahoru se mírně zužuje. Pravý bok okupuje jediné tlačítko pro zapnutí/zamknutí přístroje, na levém boku se pak nachází regulátor hlasitosti. Na spodní hraně si pak našel místo micro USB konektor a 3,5 mm jack pro připojení sluchátek. Hlasitý reproduktor se nachází na zadní straně ve spodní části přístroje, interní reproduktor je umístěn klasicky těsně pod horní hranou displeje.

První spuštění systému

Už první start operačního systému byl velmi rychlý a bylo nutné provést jen minimální nastavení v podobě přihlášení se k mému Google účtu. Následně Android chvíli shromažďoval data a dále mi byla nabídnuta možnost zálohování přístroje. Posledním krokem byl dotaz, zda si přeji aktivovat získávání informací o poloze pro potřeby společnosti Google.

Po tomto jednoduchém úvodním nastavení mě již přivítala domovská obrazovka nejnovějšího Androidu.

Musím se přiznat, že jsem se dle návodu pokoušel při úvodním nastavování neúspěšně aktivovat odečítač popisovaným gestem v podobě obdélníku. Po nakreslení tohoto útvaru se nic nestalo a tak jsem se rozhodl pro ruční aktivaci v nastavení telefonu.

Doinstalovat jsem musel pouze český hlasový výstup, zbývající komponenty již byly v systému skutečně k dispozici. Nacházel se tam i hlasový výstup Google TTS Engine, který ale český jazyk nepodporuje.

V prvních okamžicích práce se systémem jsem se musel trošku zorientovat, neboť změn v prostředí se událo opravdu hodně a ne jenom těch kosmetických. Spousta nabídek byla přepracována a lépe tematicky rozčleněna, takže zkušenosti s Androidem 3.2 Honeycomb, ze kterého ICS částečně vychází, mi příliš platné nebyly. Nicméně stále se jedná o plnohodnotného příslušníka rodiny Androidů, takže po chvíli jsem si udělal alespoň základní představu o nové koncepci a organizaci systému.

Nejprve jsem tedy zamířil do Marketu a nainstaloval český hlasový výstup. Jeho aktivaci jsem pak provedl spuštěním samotné aplikace Svox Czech Female Voice, která si automaticky doinstalovala potřebná hlasová data.

Následně jsem Svox aktivoval nově pod položkou „nastavení/jazyk a vstup/výstup převodu textu na řeč“.

Tato oblast nastavení prodělala také značnou reorganizaci a nově je zde pouze přepínací tlačítko, jehož prostřednictvím si jednoduše zvolíte výchozí hlas. Dále jsou k dispozici standardní možnosti, kterými jsou nastavení rychlosti řeči a poslech krátké hlasové ukázky.

Finální konfiguraci jsem dokončil pod položkou „usnadnění, která je rovněž značně pozměněná a hlavně rozšířená o nové funkce.

Nacházejí se zde následující položky:

Velký text – umožňuje využívat zvětšený font písma v celém prostředí systému

Tlačítko napájení ukončuje hovor – asi netřeba představovat, funkce byla přítomna i ve starších verzích Androidu

Automatické otočení obrazovky – odškrtnutím této volby zamezíte otáčení displeje v závislosti na poloze telefonu

Režim „explore by touch“ – asi nejvýznamnější accessibility funkce, která nevidomým umožňuje práci s dotykovým displejem ve speciálním módu. Bez aktivace tohoto režimu se displej chová standardním způsobem

Prodleva dotyku a podržení – umožňuje nastavení časového intervalu pro správnou indikaci těchto úkonů (nastavení souvisí s používáním dotykového displeje)

Nainstalovat webové skripty – aktivuje/deaktivuje funkce pro automatické stahování dodatečných skriptů Googlu pro doozvučení některých aplikací, především se jedná o zobrazení využívající HTML

Domovská obrazovka

Pracovní plocha se dočkala velkých změn a přichází se zcela novou koncepcí přístupu k jednotlivým položkám.

Popíšeme si ji od její dolní oblasti:

U spodní hrany displeje se nachází virtuální tlačítka, která jsou jeho přímou součástí a reprezentují mírně pozměněné navigační prvky pro základní práci se systémem.

Jestliže si je prohlédneme zleva, tak jimi jsou tlačítka zpět, domů a naposledy spuštěné aplikace. Funkci prvních dvou asi není nutné nijak obsáhleji vysvětlovat, jedná se o ekvivalent toho co známe z předchozích verzí systému.

Tlačítko recent apps je ale novinkou. Jedná se o rychlý přístup k naposledy spuštěným aplikacím, takže se uživatel může k nedávno používané aplikaci velmi rychle vrátit, aniž by ji musel znovu otevírat.

Nad těmito systémovými tlačítky se nachází pás základních ikonek, které zleva zahrnují položky telefon, lidé, aplikace, SMS a webový prohlížeč.

Nyní se dostáváme k zásadním změnám koncepce ovládání Ice Cream Sandwiche. Tato pětice ikon je totiž viditelná jen na pracovní ploše. Jinak se jejich obsah dynamicky mění v závislosti na tom, v jaké oblasti systému se zrovna nacházíme nebo s jakou aplikací momentálně pracujeme.

V aplikaci SMS zpráv se např. na místě ikonky webového prohlížeče nachází při vyvolání kontextové nabídky u zvolené SMS zprávy tlačítko smazat.

Dalším příkladem je aplikace Gmail, kde jsou dokonce obsazeny všechny pozice. Zleva zde nalezneme tlačítka nová zpráva, hledat, zobrazit všechny štítky, obnovit a další možnosti.

Tady vidíte, že se opravdu obměňují v závislosti na dané aplikaci. Jak jste si mohli povšimnout, klasické tlačítko menu, které otevírá další možnosti aplikace, je rovněž nenávratně pryč. Většinou se přístup k hlubšímu nastavení aplikací schovává právě pod položkou další možnosti, jejíž tlačítko se nachází většinou v pravém horním rohu obrazovky nebo v oblasti flexibilních tlačítek, kde zpravidla okupuje pravý kraj displeje. Ovládací tlačítka jednotlivých aplikací se také velmi často nacházejí v horní části displeje, těsně pod notifikační lištou. Nedá se ale říci, že by tomu tak bylo vždy a všude. Opravdu velmi záleží na typu konkrétní aplikace. Jestliže se rozhodnete na Androidu 4.0 provozovat nějakou starší aplikaci, která pochopitelně nereflektuje přepracovaný způsob ovládání, dočasně se mezi systémovými tlačítky u spodního okraje displeje objeví nám dobře známé chybějící tlačítko menu, které je prezentováno formou tří teček. Bohužel jsem zatím nezjistil, jakým způsobem jej bude ohlašovat odečítač.

Na pracovní ploše se dále nachází složka Google, do které společnost identického jména chytře umístila všechny své služby a aplikace, tak aby byly pěkně pohromadě. Zbývajícími ikonkami jsou fotoaparát, klasické a hlasové vyhledávání.

Uživatel si samozřejmě může na domovskou obrazovku cokoli přidat. Novinkou je automatické ukládání zástupců nově nainstalovaných aplikací na plochu systému.

Notifikační lišta

Redesignu se dočkala rovněž notifikační oblast, která se nyní nachází těsně pod horní hranou displeje.

Nově poskytuje informace nejen o zmeškaných událostech, ale i o úrovni nabití baterie a intenzitě signálu. Aktuální datum a čas je samozřejmostí. Nově lze s notifikační lištou pracovat i s uzamčeným displejem, takže máte okamžitý přehled o všem podstatném, aniž by bylo třeba odemknout telefon.

Lišta rovněž nabízí novinku v podobě rychlého přístupu k nastavení telefonu, další vychytávkou je možnost smazat každé oznámení zvlášť, nikoli všechny najednou, tak jak tomu bylo dříve.

Zamykací obrazovka

Princip odemknutí přístroje byl rovněž zcela přepracován. Stačí položit prst doprostřed spodní části displeje a odečítač ohlásí: Odemknout – vpravo. Fotoaparát vlevo.

Ano čtete správně, nově je totiž možné přistupovat k fotoaparátu bez nutnosti přístroj odemknout. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že u Androidu 4.0 je odemčení telefonu úplná hračka.

Obdobný princip je využíván i u příchozího hovoru. Gesto pro jeho zvednutí je naprosto totožné s tím, které se používá pro odemknutí displeje. Rozdíl je však v dostupných funkcích. Odečítač při položení prstu na displej ohlásí: Odpovědět – vpravo. SMS – vlevo. Z toho vyplývá, že pohybem prstu směrem doleva je možné hovor odmítnout a volajícímu odeslat rychlou SMS s předdefinovaným textem.

Reorganizovaná nabídka nastavení

Nastavení telefonu prošlo také několika změnami. Tou nejvýznamnější je asi tematické rozčlenění položek do odpovídajících kategorií, což by mělo přispět k celkovému zpřehlednění nabídky. První skupinou jsou bezdrátové sítě, kde konečně můžeme přímo aktivovat WI-FI nebo bluetooth, aniž bychom museli zabředávat do hlubšího nastavení, tak jak tomu bylo dříve. Dále zde nalezneme položky přenesená data a další. Nový Android nám konečně přináší detailní přehled o přenesených datech a to konkrétně pro jednotlivé aplikace připojující se k internetu. Pro uživatele mající u svého operátora datový FUP limit je to věc k nezaplacení. Pod položkou další se ukrývají klasické volby nastavení sítě WI-Fi, možnosti sítě VPN, tethering a přenosný hotspot nebo nastavení mobilních sítí.

Další oblastí je zařízení, kde se nacházejí položky vztahující se k nastavení zvuku, zobrazení, baterie, datového úložiště nebo aplikací.

Následuje kategorie osobní, kde nalezneme položky ovlivňující zabezpečení přístroje, konfiguraci účtů, služby určování polohy, zálohování dat nebo jazyk a vstup.

Posledním odvětvím je systém, kde můžeme nalézt volby datum a čas, usnadnění, možnosti pro vývojáře nebo info o telefonu.

Jak ovládnout dotykový displej

Obrazovka reaguje velmi citlivě a vzhledem k tomu, že je pro aktivaci položky nutné její přesné nalezení a následné klepnutí na totéž místo, chce to určitě trochu cviku a hodně trpělivosti, než se uživatel naučí základním mechanismům ovládání. Pak je zde také skrolování, které je potřeba provádět velmi jemně. Dá se říci, že průzkum obrazovky můžete vždy začít u horního okraje a postupovat vertikálně směrem dolů. Položky bývají uspořádány různým způsobem. Většinou se nacházejí v jednom sloupci, který se pochopitelně na displej celý nevejde, takže přichází na řadu ono skrolování, které vám odhalí další ukryté prvky. Někdy ovšem bývají položky rozděleny i do několika sloupečků, takže je nutný i horizontální pohyb prstu. Je pravdou, že nutnost poziční navigace a zejména fakt, že si uživatel musí pamatovat kde se daný prvek nachází, může tento způsob ovládání značně komplikovat.

Konkurence v podobě zařízení od společnosti Apple nabízí způsob ovládání, který není závislý na rozložení prvků po obrazovce a uživatel si tak nemusí pamatovat, kde přesně se to či ono nachází.

Závěrem

Musím říci, že první minuty ve společnosti nového Androidu byly z mé strany mírně rozpačité, chvilku trvalo než jsem přivyknul novému prostředí a ovládání systému.

Jakmile jsem ale porozuměl základním principům ovládání a spřátelil se s dotykovým displejem, většinu přepracovaných funkcí jsem ocenil. Z pohledu nevidomého uživatele mi nové ovládání přišlo poněkud méně intuitivní než tomu bylo v případě starších verzí systému. Na druhou stranu s Honeycombem se to absolutně nedá srovnat, Android pro tablety mi přišel naprosto nepřehledný. Ice Cream Sandwich se v tomto ohledu vydal správným směrem a po prvotním seznamování si jej nemohu vynachválit.

Navíc Google konečně přišel s plnou podporou dotykových zařízení, která prostě v současnosti hýbou světem a jsou aktuálním trendem v oblasti mobilních telefonů. Těžko se naší malé komunitě bude dnešní trh přizpůsobovat, takže jestliže chceme držet krok s dobou, měli bychom se pokusit současný vývoj akceptovat.